Výrobci filtrů vyvíjejí a vyrábějí své výrobky na trh s náhradními díly tak, aby tyto výrobky měly srovnatelné provozní vlastnosti
jako originální filtry montované v automobilech.
Proces vývoje filtru začíná pečlivou analýzou konstrukce a laboratorními zkouškami originálních filtrů dostupných na trhu. Pak se
provádí celá řada porovnávacích zkoušek, které musí potvrdit skutečnost, že nabízené filtry určené na trh s náhradními díly se svými
vlastnostmi vyrovnají provozním vlastnostem originálních filtrů a budou chránit motor stejně dobře. Tento postup se používá proto,
že se předpokládá, že uživatelé budou dodržovat pokyny výrobce vozidla, pokud jde o intervaly výměny oleje a filtrů v motoru svého
automobilu, také po uplynutí záruční lhůty při používání filtrů zakoupených na trhu s náhradními díly.
Aby bylo zajištěno optimální mazání motoru a efektivní ochrana před znečištěním, výrobci automobilů uvádějí intervaly výměny oleje a
filtrů. Během stanovení tohoto intervalu se počítá s takovými faktory jako jsou: proces degradace oleje, teplota prostředí, způsob
jízdy a stupeň znečištění vzduchu.
Vozidlo, které jezdí v městském provozu, v podmínkách častého zastavování a rozjíždění, v dopravních zácpách, nebo při jízdě s těžkými
náklady vyžaduje častější výměnu oleje a filtrů, než stejné vozidlo, které jezdí na dlouhé vzdálenosti rychlostí 100 km/h na dálnici
za hezkého počasí a při teplotě vzduchu 24ºC
Vzhledem k výše uvedeným rozdílům v provozních podmínkách, někteří výrobci automobilů uvádějí dva různé intervaly výměny oleje. Jeden
pro "normální" provozní podmínky, a druhý pro jízdu ve "ztížených" podmínkách
Interval výměny oleje a filtru pro "normální" podmínky činí průměrně 10.000 km, zatímco pro "ztížené" podmínky je tento interval kratší
a činí 5.000 km. Ve skutečnosti kritéria "normálních" podmínek jízdy nesplňuje mnoho vozidel. V současné době jezdí většina vozidel na
našich silnicích v podmínkách, které můžeme definovat jako "těžké". Je tomu tak tehdy, pokud se vozidla týká kterýkoli z níže uvedených
faktorů:
• provoz při teplotách nižších než 10ºC,
• jízda na krátké vzdálenosti,
• jízda v městském provozu s častým zastavováním a rozjížděním nebo jízda v dopravních zácpách,
• jízda s přívěsem nebo v podmínkách vysoké prašnosti
Mnoho uživatelů chce snížit provozní náklady prodlužováním intervalů mezi výměnami oleje a filtrů v motorech svých vozidel. Týká se to
zejména velkých motorů, kde jsou náklady na výměnu oleje a filtru značné. Je nutno zvážit, zda takové jednání přinese užitek nebo ztráty.
Podkladem pro zjištění možnosti bezpečného prodloužení intervalu výměny oleje je jeho laboratorní analýza. Pokud se během zkoušek zjistí,
že proces degradace oleje dosud příliš nepokročil a olej obsahuje velmi málo nečistot pocházejících z procesů opotřebení motoru, pak je
možno interval výměny oleje a olejového filtru prodloužit až o 20%. Zkoušky je třeba vykonat vždy, když chceme prodloužit interval výměny
oleje až do okamžiku, kdy zkouška prokáže, že olej není vhodný pro delší používání.
Závěrem můžeme konstatovat, že výrobci filtrů neuvádějí vlastní intervaly pro výměnu svých filtrů, ale vyvíjejí své výrobky tak, aby měly
srovnatelné vlastnosti jako originální filtry. Prodlužování intervalu výměny oleje, doporučeného výrobci vozidel, musí předcházet důkladná
kalkulace zisků a potenciálních ztrát spojených se zvýšeným opotřebením motoru. Je však třeba brát ohled na skutečné podmínky, za kterých
vozidlo jezdí, protože výrobci automobilů nejsou schopni předvídat všechny provozní podmínky. Rozhodnutí, zda dodržet doporučené intervaly
výměny oleje nebo zda je prodloužit, je ponecháno uživateli vozidla
Zdroj: MotoFocus.cz